Víte o tom, že jsme 5 krát horší občané, než občané velkých měst? Víte o tom, že obce finančně zkomírají a to v období, kdy musí zaplatit přípravu evropských projektů, chtějí-li z nich něco získat? Ptáte se jak dál?

Starostové jsou kvůli daním připraveni jít demonstrovat

UHERSKOBRODSKO (mva) – Suchá Loz patří mezi tři obce Zlínského kraje (spolu s Rokytnicí a Vysokým Polem), které zažalovaly stát. Podaly stížnost k Ústavnímu soudu kvůli diskriminaci obcí při rozdělování daní. Nyní jim přišlo vyrozumění, že jejich stížnost byla zamítnuta pro údajnou neoprávněnost. S tím se však starostové nehodlají smířit.
„Zákon o rozpočtovém určení daní je nemorální, nejmenší obce díky koeficientům, které si někdo vymyslel, v podstatě dotují velká a bohatá města. Copak je občan malé obce sedmkrát horší než občan Prahy?“ rozčiluje se sucholožský starosta Petr Gazdík.
O co přesně se jedná? Když stát rozděluje obcím daně, dělí je podle počtu obyvatel do velikostní kategorie. Těchto kategorií je celkem čtrnáct a každé z nich je přidělen koeficient, podle kterého se odvozuje podíl obce na výnosech daní. Zákon tak stanovuje, že například na občana Prahy dostane magistrát 6,5krát víc než obecní úřad v Suché Lozi na svého občana. „Na obce nakládají centrální orgány nové a nové povinnosti, přibývá byrokracie a peníze se obcím krátí. Máme možnost získat velké peníze z Evropské unie, ale kde máme vzít na vytváření projektů a jejich spolufinancování?“ ptá se Gazdík.
Dalším problémem, který tíží starosty obcí, jsou daňové novely (například snížení daně z příjmu, slevy na dani či společné zdanění manželů), které platí od loňského roku. Díky nim ubyla i Suché Lozi další část z koláče zvaného obecní rozpočet. „Suchá Loz má daňové příjmy necelých šest milionů korun. Když z toho zaplatíme všechny nutné výdaje na školu, zaměstnance, na osvětlením, pojištění, údržbu a tak dále, tak nám na veškeré investice zůstane zhruba 1 milion 800 tisíc ročně. Dnes ale za milion a půl zbudujete tak leda dvě sta metrů cesty,“ vysvětluje Petr Gazdík. Díky společnému zdanění manželů zmizela obci téměř další třetina z peněz určených na investice. „A to ani nemluvím o tom, že se očekává, že bude zrušena daň z nemovitostí.“ Kdyby se však dosáhlo zrušení sporných koeficientů, příjmy Suché Loze by naopak vzrostly a na investice by zůstávalo téměř o čtyři miliony korun více. „To bychom tu obec mohli pozlatit! Města jsou krásně opravená, mezi jiným proto, že mají dostatek peněz. My chceme to samé pro obce!“ říká starosta.
Stejnou stížnost k ústavnímu soudu a ve stejnou dobu (zhruba před rokem) však nezávisle na obcích podala také skupina 17 senátorů. „Ke stížnosti senátorů se museli vyjádřit jak senát, tak parlament, takže toto projednávání příjde na řadu až teď v dubnu,“ říká senátorka Jana Juřenčáková. Ona sama však mezi skupinu stěžujících si senátorů nepatří. „V době, kdy se stížnost podávala jsem ještě nebyla senátorkou, ale právě starostkou Rokytnice,“ vysvětluje. „Důležité ale je, že nám všem jde o stejnou věc a že všichni vnímáme, že tento zákon je nemravný, nespravedlivý a musí se změnit.“
Pokud u Ústavního soudu neuspěje ani stížnost senátorů, jsou starostové malých obcí připraveni jet do Prahy demonstrovat. „Situace začíná být neúnosná, v programovém prohlášení vlády je i to, že se zruší daň ze zemědělské půdy. To pak ty obce už opravdu nebudou mít z čeho žít,“ chápe jejich obavy senátorka.
Jak jsme zjistili, v současné době kvůli stejnému zákonu mezi obcemi koluje a podepisuje se už i další, třetí petice, kterou začátkem roku vyvolal Spolek pro obnovu venkova. „Dnes už máme za sebou více než sedm set starostů. Každý starosta totiž ví, že je to boj o přežití. Pro všechny občany obcí je to zásadní věc, která ovlivní jejich životní úroveň na mnoho příštích let. Z toho, co společně vybojujeme, budou žít i generace, které se ještě nenarodili. Nevzdáme to, budeme bojovat,“ uzavírá Petr Gazdík.

Autor: mva