Obec Suchá Loz leží na na jihovýchodě Moravy v Zahradě Moravy - Slovácku.
V současnosti má 1130 obyvatel a zde se o nich a jejich životě můžete dozvědět více.
Bc. Václav Bujáček, starosta obce
Víte o tom, že jsme 5 krát horší občané, než občané velkých měst? Víte o tom, že obce finančně zkomírají a to v období, kdy musí zaplatit přípravu evropských projektů, chtějí-li z nich něco získat? Ptáte se jak dál?
Starostové jsou kvůli daním připraveni jít demonstrovat
UHERSKOBRODSKO (mva) – Suchá Loz patří mezi tři obce Zlínského kraje
(spolu s Rokytnicí a Vysokým Polem), které zažalovaly stát. Podaly
stížnost k Ústavnímu soudu kvůli diskriminaci obcí při rozdělování
daní. Nyní jim přišlo vyrozumění, že jejich stížnost byla zamítnuta
pro údajnou neoprávněnost. S tím se však starostové nehodlají
smířit.
„Zákon o rozpočtovém určení daní je nemorální, nejmenší obce díky
koeficientům, které si někdo vymyslel, v podstatě dotují velká a bohatá
města. Copak je občan malé obce sedmkrát horší než občan Prahy?“
rozčiluje se sucholožský starosta Petr Gazdík.
O co přesně se jedná? Když stát rozděluje obcím daně, dělí je podle
počtu obyvatel do velikostní kategorie. Těchto kategorií je celkem čtrnáct
a každé z nich je přidělen koeficient, podle kterého se odvozuje podíl
obce na výnosech daní. Zákon tak stanovuje, že například na občana Prahy
dostane magistrát 6,5krát víc než obecní úřad v Suché Lozi na svého
občana. „Na obce nakládají centrální orgány nové a nové povinnosti,
přibývá byrokracie a peníze se obcím krátí. Máme možnost získat velké
peníze z Evropské unie, ale kde máme vzít na vytváření projektů a
jejich spolufinancování?“ ptá se Gazdík.
Dalším problémem, který tíží starosty obcí, jsou daňové novely
(například snížení daně z příjmu, slevy na dani či společné
zdanění manželů), které platí od loňského roku. Díky nim ubyla
i Suché Lozi další část z koláče zvaného obecní rozpočet. „Suchá
Loz má daňové příjmy necelých šest milionů korun. Když z toho
zaplatíme všechny nutné výdaje na školu, zaměstnance, na osvětlením,
pojištění, údržbu a tak dále, tak nám na veškeré investice zůstane
zhruba 1 milion 800 tisíc ročně. Dnes ale za milion a půl zbudujete tak
leda dvě sta metrů cesty,“ vysvětluje Petr Gazdík. Díky společnému
zdanění manželů zmizela obci téměř další třetina z peněz určených
na investice. „A to ani nemluvím o tom, že se očekává, že bude
zrušena daň z nemovitostí.“ Kdyby se však dosáhlo zrušení sporných
koeficientů, příjmy Suché Loze by naopak vzrostly a na investice by
zůstávalo téměř o čtyři miliony korun více. „To bychom tu obec mohli
pozlatit! Města jsou krásně opravená, mezi jiným proto, že mají dostatek
peněz. My chceme to samé pro obce!“ říká starosta.
Stejnou stížnost k ústavnímu soudu a ve stejnou dobu (zhruba před rokem)
však nezávisle na obcích podala také skupina 17 senátorů. „Ke
stížnosti senátorů se museli vyjádřit jak senát, tak parlament, takže
toto projednávání příjde na řadu až teď v dubnu,“ říká senátorka
Jana Juřenčáková. Ona sama však mezi skupinu stěžujících si senátorů
nepatří. „V době, kdy se stížnost podávala jsem ještě nebyla
senátorkou, ale právě starostkou Rokytnice,“ vysvětluje. „Důležité
ale je, že nám všem jde o stejnou věc a že všichni vnímáme, že tento
zákon je nemravný, nespravedlivý a musí se změnit.“
Pokud u Ústavního soudu neuspěje ani stížnost senátorů, jsou starostové
malých obcí připraveni jet do Prahy demonstrovat. „Situace začíná být
neúnosná, v programovém prohlášení vlády je i to, že se zruší daň
ze zemědělské půdy. To pak ty obce už opravdu nebudou mít z čeho
žít,“ chápe jejich obavy senátorka.
Jak jsme zjistili, v současné době kvůli stejnému zákonu mezi obcemi
koluje a podepisuje se už i další, třetí petice, kterou začátkem roku
vyvolal Spolek pro obnovu venkova. „Dnes už máme za sebou více než sedm
set starostů. Každý starosta totiž ví, že je to boj o přežití. Pro
všechny občany obcí je to zásadní věc, která ovlivní jejich životní
úroveň na mnoho příštích let. Z toho, co společně vybojujeme, budou
žít i generace, které se ještě nenarodili. Nevzdáme to, budeme
bojovat,“ uzavírá Petr Gazdík.
Autor: mva